#1 Na 9 dnů v provincii Yunnan: Cestování po Číně v době korony

BettyG
4. 7. 2020
Minut čtení: 5

Aktualizováno: 19. 10. 2020

Když jsem se minule rozepisovala o jarních svátcích, které nám čínský kalendář přináší, netušila jsem, že jejich oslavy pojmeme tak zodpovědně! :D Během května a června nebyl snad jediný víkend, kdy bychom se neocitli na nějaké párty. Ať už šlo o narozeniny některého ze členů naší česko-španělské skupinky (s narozkama se doslova roztrhl pytel!) nebo o oslavu mých narozenin, kterou mi kamarádi uspořádali úplně tajně! Sice jsem je měla už v březnu, ale kvůli koroně jsme je nemohli jaksepatří oslavit včas. Jsou skvělí!

V jiné víkendy jsme zase my pořádali rozlučky pro kamarády, kteří už se brzo vrací do domovské Málagy. Nechce se mi vůbec věřit, že jsme tu spolu všichni strávili bez 2 měsíců 3 roky! Utíká to jako lusknutím prstů...

No a jak pojmout takovou rozlučku po 3 letech společného čínského dobrodružství? Jak jsem naznačila, rozhodně to není jen jednovíkendová záležitost :) Poslední týdny pospolu jsme si chtěli užít co nejvíc a krom víkendů jsme se rozhodli ještě pro společnou výpravu do provincie Yunnan. Ne tedy s celou bandou, ale alespoň v 6 lidech nám to vyšlo.

Harmonogramy jsme sladili, po 2 brainstorm týdnech vybrali místa, která chceme navštívit (a některá kvůli jejich těžké dostupnosti bohužel museli vyřadit), rezervovali letenky, zabookovali hotely a hurá! Hranice Číny jsou kvůli koroně sice stále zavřené, ale celá Čína je nám otevřená. Teda, krom Pekingu, kde jsou zase případy korony a všechno je tam v karanténě.

Nicméně, už od listopadu jsem Martinovi říkala, že tento rok chci cestovat hlavně po Číně, tou dobou jsem ani netušila, že korona tomuto plánu vlastně bude jakýmsi zvráceným způsobem hrát do karet.

Jediné co do karet nehrálo, byly předpovědi počasí, které jsem sledovala 14 dní v kuse. Na období našich cest hlásily všechny webovky v Yunnanu nekonečný déšť a bouřky a ikonka sluníčka se ukazovala až v době našeho návratu do Zhuhaie. Ale naštěstí meteorologům předpovědi nevyšly ani tentokrát. Víte, co je podle mě nejzbytečnější povolání na světě?

Vzhůru na západ. A nahoru!

Před cestou do Yunnanu nás pár kolegů i cestoblogů varovalo před možnou výškovou nemocí. Zatímco Zhuhai, ve které bydlíme, je přímořským městem, města v provincii Yunnan jsou často položená v nadmořské výšce 3000 metrů a tento skok může způsobovat různé neplechy jako bolesti hlavy, závratě, nevolnosti a další. Brali jsme to na vědomí, ale na našem nadšení to neubralo. Pokud by byla zdravotní rizika vážně tak vážná, nepatřil by Yunnan mezi turisticky nejoblíbenější destinace, a to zejména mezi Číňany, kteří na své zdraví dbají opravdu hodně.

Lokací k navštívení jsme si vybrali hned několik: město Kamenný les Shilin (Stone Forest) a terasy v Red Lands, města Kumning, Dali a Shangri-La, 2denní túru v Soutěsce skákajícího tygra, návštěvu Sněžné hory nefritového draka (4600 m.n.m), město Lijiang a pár menších vesniček po cestě.

Na tohle všechno jsme si vyčlenili 9 dní a plán byl tedy poněkud smělý :D I přes menší nemilá překvápka nám ale všechno vyšlo krásně. A v jeden konkrétní den vlastně úplně nejkrásněji ❤ Co nám ale ke splnění plánů hodně dopomohlo, bylo domluvení 2 osobních řidičů (jeden řidič v okolí Kunmingu, další v okolí Dali) a stejně tak 2 průvodců (každý opět na odlišnou část cesty). Při cestování v 6 lidech se tyto dodatečné náklady skoro rozplynuly a efektivita přemisťování z bodu A do bodu B se blížila maximu! :) Čína je obří a člověk tu velikost vnímá až tehdy, když se má během jednoho dne dopravit do místa vzdáleného přes 300 km úzkými horskými serpentinami - bez pohodlí rychlovlaku či letadla.

Přílet do Kunmingu

Ze zhuhaiského letiště jsme odlétali podvečerním spojem a dost nás překvapilo, že neprobíhala žádná dramatická korona-opatření. Představovali jsme si všelijaké scénáře a před-připravili jsme se všelijakými dokumenty, které potvrzovaly datum našeho posledního vstupu do Číny, potvrzovaly, že v zemi pracujeme, Martin byl nachlazený a tak si dokonce nechal udělat test na koronavirus, aby měl důkaz, že je OK... Ale nikdo se na nic neptal a my prošli jen standardními kontrolami.

Let do hlavního provinčního města Kunming trval 2 hodiny a až na tomto letišti jsme se setkali s první korona-kontrolou: všude byly rozmístěné QR kódy, které jsme museli naskenovat a vyplnit dotazník, který na nás v telefonu vyskočil. Otázky zjišťovaly hlavně zdravotní stav a nakonec mobil sám vygeneroval, kde jsme se v posledních dnech pohybovali a jestli jsme nebyli třeba právě v Pekingu. Zelená šipka (= výsledek testu) na displeji telefonu pak ukazovala, že vše je v pořádku, výsledek jsme ukázali kontrole u východu a budovu jsme mohli opustit.

Na letišti nás taky zastihla zpráva, že průvodce, kterého jsme měli domluveného na druhou část našeho výletu, v okolí Dali, jeho služby zrušil. Údajný důvod: Kvůli novým případům korony v Pekingu jsou organizované výlety s průvodci po celé Číně zakázány. To se později samozřejmě ukázalo jako naprostý nesmysl, protože skupinky Číňanů a jejich odeštníčkovaných průvodců nás míjely jakoby se nechumelilo. Pravý důvod byl ten, že Číňani mají holt v tomto období ze zahraničních lidí strach. Přestože měl virus původ v Číně, místní lidé se bojí nákazy zvenčí. Aspoň že řidič nás vyzvedl, jak slíbil...

Při východu z letiště nás (zatím) nečekaly žádné bolehlavy signalizující výškovou nemoc, ale zato nás přivítal nádherně SUCHÝ čerstvý horský vzduch, který navíc voněl dřevem ze všudypřítomných lesů. Najednou mi připadalo, že jsme přiletěli do šumperských luhů a hájů! :D Na to, že může existovat i vzduch, který je osvěžující a chladný, jsme po pár měsících v naší vlhké a slunkem rozpálené Zhuhaie málem zapomněli.

Hotely v době koronavirové

Ceny jakýchkoli ubytování byly během našeho cestování neskutečně nízké. S kamarády jsme si při rezervacích určili cenový strop 300 RMB/noc/pokoj vč. snídaně (cca 1.000 Kč), ale popravdě za tuhle cenu jsme sehnali pokoje rovnou tři, takže za pokoj/noc jsme zaplatili průměrně 300 Kč. V době korony jsou někteří hoteliéři skutečně rádi za každého turistu a cenové hladiny tento fakt příjemně odráží.

Proč zvýrazňuji slovo někteří? Stalo se nám totiž, že jeden hotel nám rezervaci ubytování znenadání zrušil, a to v den, kdy jsme v něm měli spát. Důvodem byl údajně nedostatek hostů a uzavření celého areálu, ale tušíme, že realita je zase trochu jinde.

Protože ceny nebyly problém, při výběru hotelů jsme se zaměřili hlavně na dobré recenze a pokud možno "western breakfast". Tedy žádné nudle s vepřovým masem v pálivé omáčce, které by nás mohly ke snídani překvapit. První hotel měl mít podle recenzí snídani královskou. My ale bohužel dostali jen muffin zabalený v plastovém obalu, kelímek, ve které plavala fialová rýže (prý rýžový puding), vajíčko natvrdo a k tomu PET lahev s vodou. Omluvou byla opět korona a těžké časy :D V tomto hotelu jsme ale trávili jen jednu noc, takže jsme to víc neřešili. Spíš jsme si hned na začátku výletu pobaveně ujasnili, že na koronu se dá svést vážně všechno a během dalších dnů nás může potkat cokoli. #coronatimes

Příští den jsme vyrazili do Národního parku Naigu Stone Forest a omrknout barevné teras v Red Lands. Obě místa jsme měli jen sami pro sebe, to všechny cestovatelské duše vážně zůstávají doma? Nebo zrovna vyrazily jinam? Kdoví, nám ale ta liduprázdná atmosféra rozhodně nevadila :)