Asijské a evropské prolínání svátků: OSLAVY JARA

Velikonoce - čínský Qingming festival - thajský Nový rok anebo pálení Čarodějnic - Buddha festival - Beltaine - 1. Máj. Co mají zmíněné svátky společného? Všechny tyto události víří právě v tomto období! Byť každá země oslavuje něco jiného, jaro přináší významné dny celému světu. (..a taky přináší dny státního volna, hurá! :D)

Téma jarních oslav a historie jednotlivých významných dnů je obrovsky obsáhlé a vzpomenout původ všech zvyklostí a symbolů by vydalo na celou knihovnu. Dneska ale přiblížím svátky a zvyky, které známe z Česka a dám je do pomyslné časové osy s těmi, které se téměř ve stejnou dobu slaví v Číně a jiných státech východní Asie.

Od doby, co jsme se přestěhovali do Číny, mě totiž rok co rok nepřestává fascinovat, jak jsou data evropských a asijských svátků spojená a propojená. Rituály vinoucí se Evropou od dob starých Slovanů, Keltů a kultur ještě mnohem dřívějších se často podobají prvkům asijské buddhistické tradice a když se do toho navíc přidá křesťanství, které si původní významy svátků tak nějak naroubovalo a upravilo k obrazu svému, vzniká z toho jedinečný miš-maš. Svátky napříč kontinenty jsou na sobě naskládány bez ladu a skladu, jako by se nechumelilo!

Když se ale na jaro podívám bez těchto pro mě zbytečných nálepek, kdy si každé náboženství jede to svoje "jediné pravé a správné", zjišťuji, že světové kultury mají nepopiratelně jedno společné: Cítí, že se v těchto dnech děje něco významného a přikládají oslavám ohromnou váhu! A co víc - i v samotném způsobu oslav jsou si země různých kontinentů dost podobné. Nejednou mi hlavou prolétla otázka, proč jsou svátky od počátku věků tak zbytečně roztříštěné, když bychom se vlastně mohli veselit světově pospolitě. #ahlavněsvětovýmír

Většina evropských pohanských i asijských svátků se řídí lunárním kalendářem a přírodní cykličností: prim hrají slunovraty, rovnodennosti a úplňky.

Že jsou duben a květen měsíce, které jsou oslavami naprosto napěchované, asi není potřeba zdůrazňovat :) Stačí, když se podíváme do kalendáře, co že nám tyto měsíce v Česku přinášejí:

• Oslavy Jara / Velikonoce

• Den (nebo spíš Noc) Ohňů / Beltaine

• 1. Máj

• Svátek práce

• Svátek Matek

A jaké svátky se slaví v Asii?

• Qingming festival

• Nový rok

• Buddha Festival

• Svátek práce

• Svátek Matek

Tak se na tyto významné dny pojďme podívat hezky chronologicky.

4. duben: Qingming Festival (清明节,Qīngmíng jié)

V sobotu 4. dubna se v celé Číně slavil jeden z jejích nejdůležitějších čínských svátků, Qingming Festival (poangličtěně Tomb Sweeping Day) a jak už překlad napovídá, jedná se tzv. o Den vymetání hrobů. Svátek každoročně připadá na 15. den po jarní rovnodennosti a letos vyšel na víkend před Velikonocemi - pondělní volno jsme si tak mohli užít o týden dřív, než kolegové v Česku.

Proč jsme měli státní volno v pondělí 6. dubna, když státní svátek připadl na sobotu? V Číně je zvykem, že když státní svátek připadne na víkend, odsune se volno na pátek nebo pondělí, aby o něj lidé nebyli ochuzení. Takové prodloužení víkendu o jeden den navíc přispívá k zachovávání tradic: Aby lidé mohli své předky navštívit, musí často cestovat do jiné provincie a tedy urazit značný kus země. Protože jsou vzdálenosti obrovské a čas strávený na cestě se nezřídka počítá v řádech desítek hodin, klasický dvoudenní víkend by nestačil.

Když v Číně státní svátek připadne na víkend, odsune se volno na nejbližší pátek nebo pondělí, aby o něj lidé nebyli ochuzení.

Jak se Qingming Festival slaví?

Dá se říct, že podobně jako naše Dušičky, jen v naprosto opačné roční době. Lidé navštěvují hřbitovy, kde svým předkům prokazují úctu ometáním, čištěním a/nebo opravou jejich náhrobků. Také se z okolí hrobů vytrhává plevel, pokládá se nová hlína a místa se zdobí pestrobarevnými květinami, věnci a vrbovými proutky. Ne zřídka se také pořádají pikniky, kdy se část pokrmů sní a část se obětuje předkům. Svátek se tedy tráví v kruhu rodinném - v pozemském i éterickém smyslu slova.

Když jsme se v den Qingming Festivalu procházeli noční Zhuhaí, všimli jsme si, že na různých místech jsou vytvořená malá ohniště. Kolem některých ještě postávali lidé, jiná už jen doutnala. Ohniště jsou další nedílnou součástí tohoto svátku. Podle tradice se předci uctívají i pálením vonných tyčinek a stejně tak i pálením falešných peněz (tzv. "spirit money"), které se touto formou posílají lidem na druhém břehu. Ti je dle pověry mohou využít k vylepšení jejich posmrtného života.

Letos byl 4. duben výjimečně vyhlášen dnem státního smutku. Sirény houkaly, klaksony aut a autobusů troubily, vlajky vlály na půl žerdi a po celé zemi se drželo 3minutové ticho - to vše k uctění památky obětí koronaviru.

Qingming a květinová výzdoba náhrobků

12. dubna: Oslavy Jara a Velikonoce v Česku

Velikonoce se slaví v neděli po prvním úplňku jarní rovnodennosti a já tomto období miluju tu skoro až hmatatelnou atmosféru. Na každém kroku jde cítit, jak po zimě vše ožívá, rostliny pučí a vším proudí nová energie. Tmavá a studená zima je pryč (až na sníh a kroupy aprílového počasí) a konečně nastává období dlouhých slunečných dnů. Připomíná se nám život v celém jeho koloběhu: Smrt a znovuzrození. Nejen v tom křesťansky vnímaném smyslu slova.

Když jsem si před mnoooha lety studovala původ svátku, byla jsem překvapená, jak daleko do předkřesťanské doby jeho kořeny sahají. Stejně jako u svátků Dušiček, Vánoc a dalších, i u Velikonoc se při sledování historické linky snadno dostaneme až ke starým Řekům, Slovanům, Germánům, Peršanům, Egypťanům... A beztak si svoje vajíčka barvili i dinosauři.

Brát Velikonoce jako svátek ryze křesťanský? Byla by škoda se na tento výjimečný a magický čas dívat takto úzkoprse.

Urbi et Orbi: Pokud nehřešíme, Ježíš zemřel zbytečně!

Podle tradic slavíme příchod Jara barvením vajíček, pomlázkou z vrbových proutků a ti zákeřnější se stále drží i tradice polévání vodou. Podle slovanské mytologie se dříve na jaře také slavil Nový rok, který byl spojen s ročním cyklem zemědělské úrody (podoba s Thajskem a Japonskem - o nich více později v článku). A protože se tento čas nesl v duchu připomínání životního koloběhu, tedy smrti a zrození, důraz se také kladl na obřadní uctívání zemřelých předků (podoba s čínským Qingming Festivalem).

Pomlázka = na jižní Moravě "šlahačka", na té severní "šmekustr". Ne, tohle slovo mi přes pusu prostě nejde :))

České tradice ale všichni známe, posuňme se trochu víc na jih Evropy.

Velikonoce ve Španělsku

Následující kapitola se mi pro její "mírnou děsivost" k tématu jarní oslavné lehkosti vůbec nehodí, ale pro mě byl tento styl slavení Velikonoc tak šokující novinkou, že jej nemůžu nezmínit! :D

Sváteční zvyky a tradice ráda diskutuji s našimi španělskými kamarády, od kterých jsem zjistila, že ve Španělsku nemají krom křížového průvodu velikonoční nebo obecně jarní tradice vůbec žádné. Takto promrhat šanci k oslavám mi přijde jako neskutečná škoda! A zrovna ve Španělsku, kde lidé rozhodně ví, co se při sousloví "Viva la fiestaaa!" sluší a patří :)

Španělsko ukazuje, že ne všechny státy berou Velikonoce jako "oslavy jara a budící se přírody", ale zůstávají striktně u církevní podstaty. Jejich tradiční průvody zahrnují nošení desítek obřích oltářů, několikametrových křížů a musím říct, že doprovodné kostýmy jsou přinejmenším ... divné. Když jsem poprvé fotky viděla, nevěřila jsem, že jde o snímky z tohoto století! #KKK Průvod prochází celým městem, provází jej bubnování a zpěvy zúčastněných, některé pasáže jsou naopak zcela potichu - jen při svitu svíček, které osoby drží v rukou.

A já si zase jednou pro sebe opakuju: Zlaté Česko! Dokonce i mnou dříve tolik neoblíbenou šlahačku najednou beru na milost a teď na ni pohlížím jako na vzácný a roztomilý dar od našich předků :D

Mimochodem, velikonoční průvody byly letos ve Španělsku kvůli koroně zrušeny. I když nevím proč, ty masky vypadají mnohem efektivněji, než PPF2...

Tradiční španělský velikonoční průvod. Potkat tohle na ulici, beru nohy na ramena! :D

Průvod absolventů Zmijozelské koleje? Ne, španělský křížový pochod.

13. dubna: Songkran - thajský Nový rok

Ale ať přeladím na veselejší notu, posunu se zpátky do Asie, konkrétně do Thajska. Tam se totiž 13. dubna slaví svátek Songkran, kterým začíná Thajský nový rok. V překladu znamená slovo Songkran "pohyb" a označuje posun Slunce ze znamení Ryb do znamení Berana, tedy přechod do nového cyklu zvířetníku. Na thajském novém roce je nejvíce zvláštní to, že se letos slavil příchod roku 2,563!

Když jsem si četla o zvycích spojených s tímto svátkem, našla jsem znovu pár podobností s českými tradicemi:

Element vody

Omývání holek studenou vodou? V Thajsku na to jdou při oslavách Nového roku s větší vervou. Celé ulice jsou zmáčené od kbelíků vody, proudy z hadic a vodních pistolí stříkají sem a tam... Vodní rej jak se patří!

Tato tradice ale není jen tak z rozmaru a i tady můžeme najít hlubší symboliku: lidé se navzájem očišťují od všeho starého a zlého, aby do nového roku vstoupili čistoskvoucí jako prádlo vyprané v novém Perwollu. Jen letos bylo vše jinak - kvůli koroně bylo toto hromadné veselí také zrušeno.

Oslavy čínského Nového roku? Zrušeny. Oslavy thajského Nového roku? Zrušeny. Korona ruší tradice!

Úklid domácnosti = příprava na vše nové

Jarní úklid. Přesně takový se provádí u nás a ne jinak je tomu v thajských domácnostech. Před příchodem nové etapy musí jít všechno staré, špinavé a rozbité z domu pryč, teprve potom jsme připravení přijímat věci nové. Tato ne zrovna oblíbená aktivita má tedy i spirituální rozměr! S takovým vědomím půjdu příště do úklidu s úsměvem, haha :))

Jarní úklidy, jarní půsty, očista domova i sebe sama → jsme připravení přijímat vše nové.

Uctívání předků

Nejen v Číně se v tomto období klade důraz na rodinné kořeny a na rodinnou pospolitost. Uctívání předků a starších rodinných příslušníků má v Thajsku své místo i mezi bujarými novoročními oslavami.

30. duben: Buddha Holiday

Buddhův svátek, Buddhovy narozeniny, Buddhův festival... Ať už tento svátek nazývají místní jakkoli, slaví se vždy v 8. den 4. měsíce lunárního kalendáře a v našem kalendáři tento den letos připadl na 30. dubna. Tolik různých časoprostorů!

Svátek Buddhy oslavuje zrození prince Siddhartha Gautama, který se narodil v místě dnešního Nepálu v roce 563 př. naším letopočtem a během svého života došel k osvícení. Tolik jeho příběh v kostce. #LongStoryShort

Buddhovy narozeniny slaví lidé v Indii, Číně, Hong Kongu, Macau, Jižní Korei, Japonsku a dalších zemích a např. do hongkongského kalendáře se svátek navrátil až v roce 1997 - po skončení britské nadvlády nad tímto územím.

Obyvatelé Hong Kongu v tento den tradičně míří k obrovské soše Buddhy na ostrově Lantau, navštěvují chrámy Po Lin Monastery nebo Chrám tisíců Buddhů. Všechna tato místa jsme už dříve navštívili a víc obrázků a informací najdete v tomto mém článku.

30. duben: Noc ohňů

I pro Česko a další evropské země je 30. duben významným dnem, ale oproti buddhismu se u nás slaví - alespoň podle tradičního pojetí - přece jen trochu víc bujaře!

Pro předvečer oslav svátku Beltaine je dominantou zapalování ohňů, které nás opět symbolicky zbavují všeho starého, nepotřebného a vítáme příchod nové "světlé" části roku. Kolem ohňů se dříve tančilo, dovádělo, oslavovalo se mládí, plodnost, nový život, sexualita a tato noc je vyloženě předurčená k projevu nespoutaných vášní mezi milenci! A v lednu pak můžeme očekávat baby-boom... :)

1. Máj: lásky a třešní čas

Že symbolika lidových tradic nikdy není náhodná a všechno má v oslavách své pevné místo a svůj jedinečný význam, je zřejmé každému, kdo byť jen trochu pátrá po jejich původu. Proč se v květnu staví březové májky? Bříza byla (nejen) ve slovanské kultuře stromem ochrany, plodnosti a životní energie. Ne jinak je tomu u třešně, jejíž kvetoucí větve mají podle tradice zastřešovat lásku líbajících se milenců. Význam, který přikládá lidová víra tomuto stromu, sedí do jarních oslav přímo dokonale: s třešní se spojují vznešené vlastnosti jako krása, radost, sexualita, mládí a v neposlední řadě symbolizuje partnerské vztahy a samozřejmě lásku - možná i kvůli srdcovitému tvaru jejích plodů.

První Máj je oslava lásky, plodnosti a nového života, zkrátka Beltaine v denní podobě.

V Asii, především v Japonsku, se v tomto období oslavují sakury. Tyto původem indické, čínské a korejské třešně kvetou od března až po pozdní květen a ve východoasijské tradici, stejně jako u nás, představují symbol lásky, krásy života, krásy žen, ale také pomíjivosti. Sakury jsou oblíbeným motivem v malířství, v tradiční kaligrafii, často jsou vyobrazené na porcelánových servisech a své místo mají i v tetovacích salonech.

Období květu sakur má v Japonsku dokonce svůj vlastní svátek - hanami, který se slaví především hromadnými pikniky pod rozkvetlými třešněmi. Svátek hanami v Japonsku zahajuje nový ekonomický a školní rok - i proto bývají sakury vysázeny v mnoha kampusech japonských (a stejně tak i čínských) škol a univerzit. Japonská mytologie tento strom navíc připisuje bohyni, která je zasvěcená hoře Fudži a pohled na tuto horu skrz větve rozkvetlých třešní je jedním z jejích nejtypičtějších vyobrazení.

1. Máj: Svátek práce

První květen se ale neslaví jen pro jeho romantickou povahu. Snad ve všech zemích světa připadá na 1. květen Svátek práce a stejně jako v Česku, tak i v Číně se tento den oslavuje státním volnem.

Podle oficiálního kalendáře je v Číně oslava Svátku práce až pětidenní záležitostí - od pátku až do úterý, ale prakticky se tak neděje. Volno jsme si užili v pátek, ale od pondělí (ode dneška) už "slavíme" opět prací :)

10. květen: Den Matek

V poslední kapitolce se vrátím zpět k oslavám života! Den, kdy oslavujeme plodnost, mateřství a našim maminkám děkujeme za náš život (a vůbec odvahu nás počít :)), se objevuje už ve starověkém Řecku, kdy se oslavovala bohyně Rhea - matka všech bohů. V roce 1914 americký prezident Wilson ustanovil 2. květnovou neděli jako národní svátek Matek, tuto tradici pak Česko od Ameriky zřejmě přejalo a od roku 1923 se svátek slaví i u nás.

V Číně se Den Matek slaví od roku 1979 a stejně jako v Česku připadá na 2. květnovou neděli. Zato ve Španělsku a Portugalsku se Den Matek slaví už o týden dříve.

Tak na svoje maminky v neděli nezapomeňte! :)

Doufám, že jste potenciálu jarních svátků využili naplno a jste plní energie pro nadcházející období hojnosti a radosti! :)

Mimochodem, všem Jaroslavům/Jaroslavám a Jaromírům/Jaromírám přeji všechno nejlepší, celý tento jarní kvartál je váš! :) A jen tak pro pořádek: Nevíte, proč mají Jaromíři a Jaromíry svátek na podzim, když to je proti jejich významu?

❤ B.