#4 Dali: Hory, jezero a pagody

Období cesty: Červen 2020, pokračování článku Yunnan #3: Cestou do Dali: Šílený řidič, zatmění slunce i nálady

Třetí den našeho výletu do provincie Yunnan jsme strávili procházkami po historickém městě Dali a odpoledne už nás zase čekal přesun. Tentokrát na sever do 300 km vzdáleného města Shangri-La. Jen pro zajímavost, kdybychom těchto 300 km vyrazili na západ, dorazili bychom do Barmy!

Trasa naší expedice do provincie Yunnan: Donchuan, Kunming, Dali, Shangri-La

Dali, kde jsme se tu vzali?

Se svými 600 tis. obyvateli se dnes Dali sice považuje jen za menší čínské městečko, ale co se turismu týče, dveře se tu netrhnou. A to hned z několika důvodů:

Dali má hodně pestrou historii a v tomto ohledu v Číně patří mezi TOP místa k navštívení. V 8. století bylo Dali hlavním městem království Nanzhao a zároveň bylo středem buddhistického učení. Z této doby se dodnes zachoval chrámový komplex Chongsheng s ikonickými třemi pagodami.

Město bylo odjakživa spojeno s mezinárodním obchodem, protože jím vedla hlavní obchodní trasa zvaná Stezka koní a čaje, taky známá jako Jižní hedvábná stezka. Po této cestě už před 2000 lety putovaly karavany propojující obchod mezi Čínou, Tibetem, Barmou a Indií: z Číny se vyvážel čaj, sůl a hedvábí, nazpět putovalo opium a koně, kteří zároveň platili jako platidlo (obchod byl barterový). Provincie Yunnan je pravděpodobně jednou z prvních oblastí, kde se čaj pěstoval - především slavný Pu'Er Chá [pu ar čá] - proto čajová stezka začala právě tady.

Za zmínku stojí i čarokrásná příroda všude kolem. Dali se nachází na východním okraji tibetské náhorní plošiny, a tak máte z jakéhokoli místa ve městě podívanou na okolní 4000 metrů vysoké hory. A tyhle výhledy nás provázely po zbytek našeho výletu! Město pro nás bylo takovou příslovečnou "bránou do hor", prostě něco jako Šumperk aka "Brána Jeseníků" 😃 Krom okolních hor se podél východní strany města táhne 40 km dlouhé jezero Er Hai, díky kterému je okolí ještě malebnější.

Dali je mezi (evropskými) turisty taky oblíbené pro množství kaváren, pivnic a dalších zařízení "západní civilizace", což je pro nás vždycky příjemné zjištění :) Samozřejmě tu ale najdete i nepřeberné množství čajoven a desítky krámků s tradičními výrobky a suvenýry. Všechny tyhle obchůdky se nachází ve starých domech postavených ve stylu čínské architektury a zkrátka tu máte kulturu východu a západu 2v1. To nás, k mému potěšení, taky provázelo i v dalších městech.

Historická Stezka koní a čaje

Když "Ráno dělá den"

Tento profláknutý reklamní slogan nám v Dali fungoval na 100 %! Příjezd do města v předchozí večer nebyl sice idylický, ale dnešek jako by se snažil nám vše vykompenzovat. Krásné zážitky od samého rána!

Den začal snídaní na našem mini hotelu, kterou nám Martin domluvil na střešní terase. Snídaně s kamarády - slunko ve tváři - nádherné výhledy do okolí - těšení se na to, co nám ten den přinese. To zní klišoidně asi stejně jako ten reklamní slogan, ale když se taková hezká klišé dějí zrovna vám, najednou to vůbec nevadí! :D

Po snídani jsme se vydali na necelou 3kilometrovou procházku ke Třem pagodám. Cesta vedla skrz historickou část města a procházeli jsme i parkem Yu'er, kde to vypadalo jako vystřižené z lifestylového časopisu o zenovém učení. Lidé tam tančili nebo naopak pomalu cvičili na doprovodnou hudbu (jak je tomu vlastně v parcích po celé Číně), zákoutí s potůčky a mosty kam oko dohlédlo, veverky se proháněly po střechách... Taky cítíte ty zenové vibrace? :))

Snídaně s výhledem ve městě Dali

Ranní slunko v očích :)

Vstup do parku Yu'er Yuan

Tři Pagody

Tři pagody jsou ikonou města. Patří do komplexu chrámu Chongsheng (dříve náboženské centrum i sídlo králů) a působily ohromně. Nejvyšší z pagod, ta centrální, je vysoká 70 metrů a další dvě jsou postavené po stranách za ní, takže jsou z ptačího (nebo dronového) pohledu rozmístěné do trojúhelníku. Jsou zároveň vstupem do celého areálu.

Ten byl popravdě mnohem větší, než jsme čekali! Po hodině a půl procházky skrze zahrady, chrámy, další zahrady a zákoutí jsme se stále nacházeli jen v jeho polovině. Čas nás ale tlačil, a tak jsme prohlídku komplexu skončili dřív, než jsme se dostali ke chrámu na samotném vrcholku, ze kterého je prý krásný výhled na jezero Er Hai. U něj jsme se ale stejně plánovali po cestě zastavit, takže nám neuteklo. No a navíc měl Martin drona, díky kterému jsme nebyli ochuzení ani o ty výhledy :) Zlatá technika!

Zpátky na hotelu jsme si sbalili kufry, naskládali je i sebe do auta a spolu s naším novým řidičem vyrazili do 4 hodiny vzdáleného města Shangri-La.

Focení čínských svateb - za krásného počasí vždy a všude!

Červené čínské svatební šaty

Vesnice Xizhou

Asi po 20 minutách od Dali jsme zastavili v Xizhou. V této tradiční čínské vesničce jsme znovu procházeli mezi malými krámky, které z velké části nabízely suvenýry v podobě bižuterie, koberců (ryze praktický suvenýr :D) nebo oblečení v typické modro-bílé barvě. Propletenými uličkami jsme se dostali až na hlavní náměstí, které pro změnu lemovaly desítky restaurací. Všude to vonělo a já slyšela, jak mi začalo kručet v břiše.

Celým místem se nesla neuvěřitelná pohoda, dědoušci dole jsou toho důkazem :D Poté jsme to oklikou vzali zpět k autu a pokračovali dál na sever.

Xizhou, Čína

Jezero Er Hai

Cestou jsme dlooouhou dobu míjeli jezero Er Hai, které má 40 km na délku a 10 km na šířku. Populární je si v některé z blízkých vesnic půjčit kolo a projet si alespoň část cyklotrasy vedoucí kolem jezera nebo si půjčit loďku a plavit se přímo po něm. My si u jezera ale udělali jen půlhodinovou pauzu, sedli jsme si na břeh, pozorovali přírodu a užívali si ticho a klid - kolem nás nebylo ani živáčka. A pak jsme autem pokračovali zase dál. Tentokrát už bez zastávky až do města Shangri-La.

Čím víc jsme se k městu blížili, tím víc se před námi objevovaly horské stěny s vrcholky schovanými vysoko v mracích. Přece jen, už samotné město Dali bylo položené dost vysoko - 1900 m.n.m a cestou do Shangri-La jsme vystoupali ještě o 1200 metrů výš!

Některé hory na obzoru byly zalesněné, některé skalnaté, všude kolem rostla řepka a opodál se pásli jaci a krávy. Na cestu nám celou dobu svítilo slunko, které už pomalu zacházelo za obzor, když do toho jsme zčistajasna vjeli do obří dešťové průtrže!

Kombinace obou vytvořila tu nejjasnější a nejkrásnější duhu, jakou jsem kdy viděla. A dvojitou! Poprvé jsem taky viděla její začátek - v dálce na poli, které jsme zrovna míjeli a zároveň jsem viděla její konec na cestě za naším autem. Hustý déšť vytvořil dopravní kolonu (jedinou, kterou jsme za celou cestu potkali), takže jsme si duhu mohli pořádně vyfotit. Jen co jsme s focením skončili a déšť pomalu ustával, kolona se rozjela. To načasování! :D Mohli bychom si přát krásnější uvítání do mystického města Shangri-La?

Co se přihodilo včera? Yunnan #3: Cestou do Dali: Šílený řidič, zatmění slunce i nálady

A co se dělo dál? Yunnan #5: Shangri-La: Poslední čínské město před Tibetem

- B.