Lepší vyhořet, než se stěhovat?

Když jsem začala psát tento článek (před stěhováním), začínal poznámkou, že nechápu, jak někdo někdy mohl takovou blbost vyslovit: "Raději bych vyhořel, než se stěhoval!". Vážně se někomu zdá lepší ztratit všechno co má a začít úplně od začátku, než s sebou tahat staré věci do nového místa?

No, ale dnes (po stěhování) už autora toho moudra docela chápu :D I když zážitek s mírnou formou vyhoření našeho bytového domu nám pobyt v Zhuhai už taky připravil, pořád se víc přikláním k variantě stěhování.

Jak jsme se stěhovali

Tři a půl roku v Číně uplynulo jako voda a téma návratu do Česka u nás bylo na pořadu dne čím dál častěji. Samotné stěhování sice trvalo jen 1 den, ale celý proces zabral asi měsíc.

Není to totiž jen o přesunutí věcí ze skříní do krabic, ale o přípravách, které jdou za sebou v několika krocích:

* nachystat seznamy věcí pro pojišťovnu

* návštěva od zástupců stěhovacích společností

* výběr nejlepší nabídky

* stěhovací den

* a někdy mezi tím stihnout korona test

Přípravy: Letecky nebo lodí? To je, oč tu běží.

Naší firmě a pojišťovně jsme museli poskytnout detailní seznam všech našich věcí k odstěhování, roztříděných podle toho, co půjde lodí a co odstěhujeme letadlem. Tohle byla asi nejšílenější a nejvíc časově náročná část.

Věci, které odstěhujeme cargo letadlem, by nám měly být doručené do 2-3 týdnů a nesmí obsahovat žádné baterie, potraviny, tekutiny, léky a jiné medicínské pomůcky.

To, co půjde cargo lodí, už baterie obsahovat může, ale zákaz potravin, tekutin a léků stále platí. Tyto věci nám do Česka přijdou až někdy v březnu, takže já budu mít k narozkám zřejmě hooodně balíčků a taky čínský Ježíšek bude částečně chodit až kolem Velikonoc 👀 Pokud bude vše v pořádku.

A aby to v tom pořádku bylo, musí být seznam co nejvíc detailní:

1. Každá věc musí být zaznamenaná (v angličtině a čínštině),

2. Musí být uvedený přesný počet jednotlivých položek,

3. Požadovaná je taky hodnota každého kusu - přemýšleli jste někdy, na kolik si ceníte vaše ponožky?

4. Věci se musí sepisovat podle místností - to jsme věděli, takže jsme si od začátku tvořili vlastní přehledný Excel, který jsme pak vítězoslavně odevzdali. Že na to ale mají úředníci speciální formulář, to nám řekli až potom :D

Podmínka, že seznam musí být cizojazyčně (nás se týkala angličtina) dá sice rozum, ale stejně to vedlo ke vtipným situacím:

1.

Martin: "Nevíš, jak mám anglicky popsat tohle?" a dává mi před oči nějakou železnou trubku.

"Co to je, proboha?" ptám se já.

"Koncovka výfuku pro kamaráda, ona je v Evropě strašně drahá!"

😂🤦‍♀️

2.

V jiný večer jsme si dělali seznamy sólo - já na svém počítači a Martin na tom jeho. Než šel spát, tak mi říká: "Prosím tě, přepiš můj seznam na tvůj, mám tam jen pár věcí." Když jsem pak přepisovala položku "soldering set" musela jsem se začít znovu strašně smát :D Kdo z vás má doma sadu na takové to běžné domácí pájení? Ale já to jeho kutilství miluju, Nixie Clocks sestrojil krásné a drátky v nefungující lampičce taky přepájel do znovu-svítícího stavu. Během jedné hodiny! Wooow ❤

Vlastnoruční Nixie clocks <3

Kolegyně z personálního, která má na starosti překlad seznamu do čínštiny, je naštěstí skvělá a určitě bude mít pochopení jak pro ten pájecí set, tak pro "pocket binocular" nebo "20 decks of playing cards" (to když se Martin rozhodl, že začne sbírat balíčky karet - z každé destinace aspoň jeden). Položku "50 travel magnets" už beru jen jako takovou třešničku na dortu.

Docela by mě ale zajímalo, jak se na ty seznamy bude tvářit úředník na pojišťovně. A hlavně jak moc nám projde čaj, kterého si domů odvážíme několik balíků, ale který je na převoz - spolu s jakýmikoli jinými potravinami - zřejmě zakázaný. U toho čaje to je ale přece jen sporné a ani samotní stěhováci nám nebyli schopní dát jasný verdikt. Tak uvidíme. Ale čínský zelený a jasmínový čaj je něco, co by mi v Česku vážně chybělo.

Seznamy, třídění, vyhazování...

Zkoušeli jste si někdy dělat podobnou inventuru VŠECH vašich bez/cenností? Je docela běžné dělat jarní úklidy ve skříni, ale jak často procházíte poličky v pracovně nebo kuchyni? Jak často se zbavujete věcí, které by už udělaly větší radost někomu jinému? Nebo by vás aspoň zahřály, kdyby hořely v krbu, teď ve vánočním čase… :D Myslím tím samozřejmě stohy starých dokumentů.

Já jsem šatníkovou inventuru naposled dělala asi před rokem a od té doby se skříň zase nějakou záhadou naplnila. Něco mi říká, že za tou záhadou stojí Taobao - čínská nákupní aplikace pro všechno.

Collect moments, not things - oblíbená věta, podle které se zřejmě vůbec neřídím.

Popravdě, vůbec jsem netušila, kolik neskutečných blbin jsme si v našem čínském domově za pouhé 3 roky nasyslili. Poslední dny mě docela rázně vyvedly z omylu, že jsem vlastně docela minimalistická osoba. Třeba když jsem zjistila, kolik mám kraťasů! Je pravda, že Zhuhai je hodně horké místo po 90 % roku a mikiny a svetry jsme na trička začali natahovat až začátkem prosince. Ale že mám šatník natolik letní, že je v něm rovných 20 šortek, to mě docela překvapilo 🤷‍♀️ O to víc, když chodím asi jen v 5 z nich a podle Instagramu to vypadá, že kraťasy vlastním jen dvoje :D Po našem příletu můj účet na Vinted a lokální charita docela nabobtnají!

Studovna PŘED a PO

Pokoj pro hosty PŘED a PO

Do krabic!

Jak probíhal samotný stěhovací den? Ufff...

S pány stěhováky jsme byli na balení domluvení v den před našim odletem (23. prosince) v 10 hodin ráno. V 8 jsme s Martinem ještě vyrazili do nemocnice na korona testy, ať je máme na cestu hezky čerstvé (výsledek: negativní!) a v 10 hodin už jsme netrpělivě očekávali stěhovací komando.

Přišli včas a celkem byli tři: 2 pracanti a 1 "manažer", co jen chodil z místnosti do místnosti, neustále zíral do papírů a mezi tím koukáním do papírů nám rozdával cenné rady. Třeba ať některé věci do Evropy vůbec nebereme (např. náš ne-zrovna-levný robotický vysavač), protože si není jistý, jestli to můžou převézt přes celnici. Kdo by to měl vědět líp, než vedoucí stěhovací skupiny?! Beztak si chtěl vysavač nechat! :D

Jak jsme ale zjistili, on si nebyl jistý tak nějak ničím a my jednoduše spoléhali na to, že když některé věci bez problémů z Číny do Evropy převezli i naši kamarádi, kteří stěhování řešili jen pár měsíců před námi, my je můžeme převézt taky. Jak moc byla tahle metoda chytrá, to uvidíme za 2 týdny :D A pak v březnu.

Pán chodící z místnosti do místnosti.

Jejich tempo bylo vražedné, jejich revírem každá skříňka.

Během balení byli baliči rychlí jako blesk a my se jen stěží snažili kontrolovat, aby vše křehké bylo řádně zabalené. Několikrát se stalo, že jsme jim „zabalené“ věci z krabic znovu vytáhli, přebalili podle našich představ a pak zase uložili do krabice. Nakonec to ale došlo do opačné fáze, kdy například malé misky pan stěhovák balil natolik opatrně do tolika vrstev papírů, až to vypadalo, že uvnitř je schovaný kopačák. Takovou pečlivost jsme ale taky neuvítali, protože to zbytečně zabíralo drahocenné místo v krabicích - jejich počet byl limitovaný.

Co se týče kuchyně, s Martinem jsme se dopředu domluvili, co zhruba poputuje letecky a co zas tak urgentní není a může k nám 3 měsíce plout po moři. Příbory: S sebou. Forma na bábovku: Počká.

Jenže na rozdíl od pokojů, kde jeden byl vyhrazený pro letecké věci a druhý pro loď, rozdělení kuchyně bylo jen v našich hlavách. "To jim vysvětlíme při balení!" No, nevysvětlili. Nebyl čas. A jak jsme zjistili později, v krabicích přistálo i to, co původně patřilo majitelce bytu. Ta bude docela překvapená, že se její talířky vydaly na cestu do Šumperka! Ale tady pány stěhováky kritizovat nemůžu, měli jsme to dopředu jasně rozdělit.

Stěhování kuchyně bylo celkově takové zapeklité. Například, až byla jedna z krabic určených pro letadlo naplněná a zalepená, přistál na ní štítek Sea freight - Lodí:

"No moment, uvnitř jsou příbory, talířky, hrnky a ty chceme brzo, ne až v březnu!"

"Pardon, ale jsou tam i nože a ty letecky nemůžou. Ani ty příborové." odpovídá manažer.

No vida, tímhle si byl najednou jistý až moc! Poskytování informací včas asi nebude jeho silnou stránkou. Tak jsme krabici zase rozbalili a balíček po balíčku dohledávali, kde všude jsou nože přibalené. Naštěstí nebyly až úplně naspodu.

Nůž - letecky nemůže. Vidlička - není problém!

V průběhu stěhování k nám ještě přišly tři paní na úklid - byt se musí předat nejen vyklizený, ale také čistý. Tohle pravidlo nás taky docela pobavilo, protože když jsme se dovnitř stěhovali my, byt čistý určitě nebyl :D Paní uklízečky ale přišly trochu dřív, než bylo potřeba - žádný z pokojů zatím nebyl natolik vyklizený, aby se mohl dát do pucu. Nevím proč, ale první akcí uklízeček bylo rozlití vody po podlaze v obou koupelnách a aniž by je teda začaly umývat, přesunuly se čistit balkon. Z koupelen se voda efektivně roznesla do celého bytu, takže všude byly krabice, prach, binec a mokro.

No. Nervy se nám pod nekonečným přívalem zážitků otřásaly až do 17 hodin. Fuška to byla pro všechny: pro baliče manuální, pro nás psychická.

Teď jsem hlavně zvědavá, v jakém stavu nám všechny věci přijdou. Ale kdyby se něco přece jen rozbilo nebo přes celníky neprošlo, aspoň budeme o krok blíž k tomu osvobozujícímu minimalismu :)

(což se ale netýká našeho kambodžského obrazu, dárků a čajů – ztráta těchto věcí by mě extrémně mrzela!)

Tak, to byl náš letošní předvánoční čas. Šťastný a veselý! :D

- B.