Thajsko: Bangkok 2/2

Abychom měli v Bangkoku co nejvíc času na obhlídku památek, které jsme v první den kvůli pozdějšímu příjezdu nestihli, z Ayutthaye jsme tentokrát nejeli vlakem, ale minivanem. V něm už sedělo dalších asi 10 lidí, kteří čekali právě na poslední dva cestovatele, kteří doplní kapacitu a mohlo se vyrazit!

Zpět v Bangkoku jsme si věci odložili na hotelu a protože odtud byla všechna místa v pěší vzdálenosti, čekala nás celodenní procházka po historickém centru.

Královský palác

Zahalit kolena, ramena - nejen ženy, ale i pánové!, zaplatit vstupné 300 THB/os. (220 Kč), nechat vojáky zkontrolovat obsah vaší tašky a jde se na exkurzi!

Komplex královského paláce je od života běžných smrtelníků obehnaný vysokou a skoro 2 kilometry dlouhou bílou zdí, za kterou se nachází naprosto odlišná realita: před námi se objevily honosné chrámové budovy, věže, parky,.. Vše se třpytilo, vše se blyštilo a ze všeho nám šla hlava kolem!

Jako z cukrové polevy :)

Miniatura Královského paláce

Ani přes studování tohoto modelu Paláce jsem si nebyla jistá, kde se zrovna nacházíme a na kterou stranu máme pokračovat, abychom se nevrátili zpět k východu. Všude kolem nás obklopovaly davy turistů, honosné stúpy a paláce různých stylů - některé pozlacené, některé měly čistou bílou omítku a jiné měly zdi poseté kousky barevné lesklé keramiky.

Wat Phra Kaew - nejposvátnější thajský chrám

Keramické zdobení zdí

Tyto sochy bych spíš čekala v řecké mytologii než v buddhistickém chrámu :)

Samotné sídlo králů je veřejnosti nepřístupné, nachází se v části "vnitřního paláce". Jaký byl dříve v této izolované části život, přibližuje např. film Anna a král - na ten jsme se podívali po příjezdu domů a z městských scén poznali spoustu míst, která jsme sami navštívili. To se mi u zahraničních filmů (a vlastně ani u těch českých) běžně nestává, a tak jsem si film sama pro sebe hned zařadila do kategorie "Oblíbený!" :D

Královský palác se právem označuje taky jako Velký palác - celý komplex se rozprostírá na ploše 218 000 metrů čtverečních

U velké miniatury Angkor Watu, který je ve vedlejší Kambodži

Nejvíc ze všeho mě fascinovala malba na zdi, která se zdála být nekonečná! Vyobrazovala bohy, démony, zvířata a lidi a nejspíš úplně všechny výjevy z eposu Rámajána. Na to, že to bylo dílo tak obsáhlé, táhnoucí se několik stovek metrů od podlahy až po strop, detaily byly neuvěřitelně ... detailní. Malba navíc působila plasticky, jakoby obrazy ze zdi vystupovaly a tvořily tak živý 3D efekt.

Koukat se na ty hromady zlata na okolních stavbách bylo dechberoucí, ale celou dobu jsem se nemohla zbavit rozporuplného pocitu: jen pár metrů od nás, za zdmi palácové brány, je zkrátka svět diametrálně jiný. Procházíte se chudými uličkami, vidíte, jak si místní domácnosti vaří obědy na chodníku před jejich chýškami.. a jen za rohem se ve slunečním světle třpytí zlato luxusních náboženských chrámů.

Chrám Wat Pho a velký Buddha

Až jsme se pokochali a udělali stovky fotek, vydali jsme se hledat velkého Buddhu, konkrétně jeho největší ležící podobu v celém širém Thajsku. A že tam má velkou konkurenci! Tohle je pro buddhismus typické - každá země, která toto náboženství vyznává, se snaží mít na svém území co největší sochu Buddhy v alespoň jedné pozici: Buddha stojící / sedící / sedící na lotosovém květu / kráčející / ležící / ležící s úsměvem na tváři atd. Stejně jako každá tato jeho ásana, tak i jeho gesta mají pro Buddhisty jedinečný význam a symboliku.

A když je ten Buddha tak obří, to by bylo, abychom jej nenašli! Tentokrát jsme to stihli jen tak tak, protože chrám už zase pomalu zavíral. Podívaná to byla vážně velkolepá - konkrétně 46 metrů na délku a 15 metrů na výšku!

Perleťová pedikúra - 108 těchto symbolů označuje pravého Buddhu

Wat Arun - Chrám rozbřesku

Za tento den jsme měli v nohách několik kilometrů a byl čas na odpočinek ... a jídlo! Cestovatelé z Tripadvisoru nám poradili restauraci, která hladové žaludky lákala nejen na výbornou kuchyni, ale i na výhled na chrám Wat Arun přímo z restaurační terasy.

Chrámu se sice říká "Chrám rozbřesku", my jej ale zastihli v přesně opačné fázi dne. Večeřeli jsme tak dlouho, že se kolem nás mezitím setmělo a celá památka se nám ukázala i v záři reflektorů. Nejsem si vůbec jistá, která jeho verze vypadala krásněji, jestli denní nebo noční, protože světelní inženýři odvedli skvělou práci :)

Abychom si chrám mohli prohlédnout z blízka, malou převozní loďkou, za kterou jsme oba dohromady zaplatili asi 6 Kč :D, jsme nocí vypluli na druhý břeh.

Po cestě do restaurace jsme potkali školní autobus s nepřehlédnutelnými školáky :)

..a pak už si užívali výhledy a chutě <3

Obrazy královského páru jsou k vidění skoro po celém městě - na billboardech, na budovách i v těchto zlatých rámech.

Po výletu k Wat Arun jsme vzali taxíka směr Khao San Road, kde jsme ještě chtěli pořídit pár posledních věcí a pak už se příjemně zmožení všemi zážitky vrátili na hotel, načerpat síly na zítřejší návratový let domů.

Jestli na Bangkok vážně stačí jen 2 dny? Určitě! A když v oba dny vstanete s místními hlasitými kohouty a začnete průzkum už za rozbřesku, stihnete toho vidět mnohem, mnohem víc! :)

B.